Doprovázená pouť (společné putování) není pouhá procházka lesem. Nekončí výhledem do údolí a zhltnutím sbalené svačiny. Nejde ani o náboženskou výpravu na svatá místa, kde poutník utuží svou víru k Bohu. Co tedy společné putování je? Jak může obohatit i váš život? Jak umí pomoci v náročných životních situacích i v osobnostním růstu? A jaké přínosy získáte, když se stanete na chvíli poutníkem a ponoříte se do krajiny kolem sebe i té uvnitř vás? 

Poutě jsou staré jako lidstvo samo. Lidé odpradávna putovali na posvátná místa a jinak tomu není ani v dnešní době. Asi každý z nás někdy slyšel o cestě do Santiaga de Compostela nebo o tom, že správný muslim by měl podniknout alespoň jednou za život cestu do Mekky. Poutě, na kterých provázím z těchto poutí vycházejí, avšak nemají náboženský podtext. Pokud si to tedy vyloženě klient nepřeje. 

Co je to doprovázené či společné putování? 

Společné putování spojuje terapeutický přístup s tím nejpřirozenějším, co kolem sebe máme a tím je příroda. Jde vlastně o terapii v pohybu. Díky změně prostředí a chůzi má poutník dostatečný čas naladit se na sebe a na přítomný okamžik. Na věci, které jej trápí nahlédne z jiného úhlu pohledu a snáz nachází odpovědi na své otázky. 

Průvodce má obvykle terapeutické vzdělání, věnuje se koučinku nebo je to psycholog. Já do poutí promítám své zkušenosti z vlastního putování, z koučinku a mindfulness. Průvodce je s poutníkem na cestě proto, aby mu kladl otázky, které jej vedou k zamyšlení a citlivě mu nastavují zrcadlo. Upozorňuje na symboly v přírodě a provádí ho celým procesem. Že vám to pořád zní moc abstraktně a zvláštně? Stále si nepředstavíte, jak by poutě mohly pomoci právě vám? A jak to na takové pouti vlastně vypadá? Buďme tedy konkrétnější. 

Photo by Holly Mandarich on Unsplash

V čem vám pomůže putování přírodou? 

Společné putování vám může pomoci v životních etapách, kdy stojíte před náročným rozhodnutím. Podpoří vás ve chvílích, kdy máte pocit, že stagnujete nebo nevidíte východisko z náročné situace. Prostřednictvím putování můžete řešit problémy v partnerských vztazích, problémy v práci, to, že jste často nemocná a nevíte proč, těžkosti v mateřství a rodičovství, vztah k sobě samé i finanční záležitosti. Nahlédnout lze i do jakékoli jiné oblasti života. Záleží jen na poutníkovi, s jakým záměrem na pouť vstupuje a jaké odpovědi tam chce nalézt. 

Poutě jsou obvykle jednodenní, ale mohou být i několikadenní. Poutník se s průvodcem nejprve dohodne na organizačních záležitostech. Domluví se na tom, kdy a kam na pouť vyrazí a jak bude trasa náročná a kde se setkají. Když dojde na osobní setkání před začátkem cesty, sdělí poutník průvodci, proč na pouť vyráží a co by na ní rád objevil. Ujasní si tak tzv. záměr pouti. Pouť začíná symbolickým průchodem branou do přírody, do posvátného poutnického prostoru. 

Cesta do lesa i vlastního nitra

Každá cesta je jiná, ale podstatné je, aby byla pro putujícího příjemná. Doprovázející nechává náročnost cesty i směr na poutníkovi. Je tak možné ujít 20 km v těžkém terénu nebo se po chvíli chůze uvelebit na palouku na dece a vychutnat si společný čas bez fyzického vypětí. Vše je povoleno a není zde dobře ani špatně. Záleží jen na poutníkově rozhodnutí. Průvodce pokládá otázky a upozorňuje na symboly a situace, které pro poutníka příroda nachystala. Občas to může být nezvyklý přírodní útvar, jindy něco, co v přírodě zanechali lidé, nebo se objeví zvířata, která mohou něco zrcadlit či na něco odkazovat. Příroda dokáže čarovat a předkládá do cesty indicie, které přibližují poutníka k odpovědím, pro které si přišel. 

Během chůze se navíc člověk stává bdělejším a více vědomým. Pročistí si hlavu, zapomene na stres a lépe se spojí se svou myslí i s tělem. V přírodě lze sledovat problémy s odstupem. Díky správně položeným otázkám lze nacházet nové skutečnosti a jiné pohledy na své nesnáze. Poutník může samozřejmě i mlčet, pozorovat okolí a jen si všímat toho, co se děje kolem – co slyší, co vidí a jak se cítí. Opravdu neexistuje žádný návod, jak by pouť měla probíhat, a záleží vždy na okolnostech a osobnosti poutníka. 

V průběhu nebo na konci cesty dostává poutník odpovědi na své otázky. Zjišťuje, že je našel v sobě samém. Někdy byly blízko a bylo nutné je jen poodkrýt, jindy se nacházely hluboko v něm a musel se k nim dopracovat po trochu strmější cestě. V závěru si pak poutník vytvoří mapu pouti. Do té obtiskne důležité okamžiky cesty, své pocity a dojmy. K prožitkům z pouti se tak může kdykoliv vrátit a navázat na ně. Pouť je uzavřena východem z přírodní brány a poděkováním za společnou cestu. I když pouť skončí, celý proces doznívá ještě další dny, týdny a někdy i měsíce. 

Photo by Danielle Dolson on Unsplash

Kolik stojí společné putování aneb „Dar za dar“

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak pořádat poutě, aby byly přístupné opravdu pro každého, kdo se na sobě rozhodl pracovat. Protože průvodcovství považuji za své poslání, vycházím z filozofie „Dar za dar“. Každý poutník tak zaplatí za pouť tolik, kolik si může dovolit. 

Poutník hradí náklady na cestu: dopravu, ubytování, stravu pro sebe i pro mě. Odměna za společnou pouť se pak skládá ze dvou částí. Jde o ocenění mého času, který poutníkovi věnuji, a ocenění přínosu, který z pouti měl. Můj čas poutník ocení stejně jako svůj čas strávený prací. Za tím je myšlenka, že si poutník cení mého času stejně jako toho svého. V praxi to vypadá tak, že má odměna za den bude stejně vysoká jako denní hrubý příjem poutníka. Výši druhé části si určí poutník sám po pouti, podle míry svého pokroku a vlastního uvážení.  

Photo by Aleksandr Ledogorov on Unsplash

Na pouť i ve skupině

Kromě individuálních poutí pořádám i poutě skupinové. Probíhají podobně, jen se v nich více pracuje se skupinovou dynamikou. Poutníci se potkávají i ve dvojicích, sdílejí své příběhy, hovoří spolu a navzájem si kladou otázky. Součástí poutě může být ženský kruh nebo techniky, které podporují zpřítomnění se, napojení se na sebe i na přírodu. 

Jedna taková společná pouť proběhne již za pár dní: v sobotu 24. července 2021. Vyrážet do přírody budeme z Tismic, které leží nedaleko Prahy. Pokud máte na srdci něco, co by vám pouť mohla pomoci vyřešit, neváhejte se mi ozvat a přihlásit se. Zbývá poslední volné místo!

V případě většího zájmu přemýšlím o další skupinové pouti v průběhu srpna 2021. A proto, pokud se vám myšlenka práce na sobě v přírodě zalíbila, neváhejte se mi ozvat. Ráda vás provedu přírodou vnitřní i vnější.

O společném putování v mém pojetí si můžete přečíst více zde. Natočila jsem také video, ve kterém vysvětluji, jak jsem se k putování dostala a proč jsem se rozhodla putovat s ostatními. Video najdete na mém youtube kanále. O konceptu doprovázených poutí se pak můžete dozvědět více tady.