Vědecky potvrzený návod na štěstí jménem mindfulness

Co kdybych vám nabídla způsob, jak za 20 minut denně dosáhnout toho, abyste se cítila lépe, měla větší radost ze života a méně se stresovala? Že vám to zní podezřele a uvěřitelně asi jako příběh o princezně a drakovi? Uznávám, že se to tak může zdát, ale opak je pravdou a potvrzují to i desítky vědeckých studií z Harvardu nebo Oxfordu. O čem je řeč? No přece o mindfulness. Tento mentální trénink dokáže pozitivně měnit struktury v mozku a přinášet větší spokojenost do každodenního života. Na následujících řádcích vás seznámím s tím, co mindfulness je, jak vzniklo a jak může pomoci i vám.

Vyzkoušejte si mindfulness

Pojďme si vyzkoušet mindfulness hned teď. Zanechte všeho, co právě děláte, a zastavte se. Uvědomte si, jak je vám ve vašem těle, jestli vás někde něco tlačí, cítíte napětí, jak se vám dýchá a co vám běží hlavou. Nic nehodnoťte ani neočekávejte. Staňte se na chvíli pozorovatelkou sebe samé a svého vnitřního světa. Povedlo se? Báječné! Právě jste na malý okamžik zažila, jaké je to být přítomná a všímavá, být mindful. Od tohoto mentálního rozpoložení se pak odvíjí celý trénink mindfulness.  

O co běží?

Mindfulness, česky všímavost nebo bdělá pozornost, se dá definovat jako schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co právě děláme a co se děje v přítomném okamžiku, a to laskavě bez posuzování, hodnocení a očekávání. Pomocí různých technik, meditací a mindfulness praxí se člověk dostává sám k sobě v přítomném okamžiku a trénuje svou pozornost.

Kde se vzalo mindfulness?

S mindfulness přišel na konci sedmdesátých let minulého století emeritní profesor medicíny Jon Kabat-Zinn. Zatímco koncept mindfulness vychází z buddhismu, který Kabat-Zinn dlouhá léta studoval, samotné mindfulness je čistě sekulární a opírá se primárně o vědecké poznatky.

Kabat-Zinn založil na University of Massachusetts Kliniku pro snižování stresu. Následně pak vyvinul osmitýdenní léčebný program Mindfulness-based stress reduction (MBSR), určený pro léčbu stresu, úzkosti, deprese, bolesti a psychosomatických onemocnění. Program pacientům skutečně pomáhal a následně byl podroben vědeckému zkoumání, které benefity potvrdilo. K výzkumu se později připojili i neurovědci, kteří přinesli důkazy o jeho pozitivním efektu na mozek.

Jaké benefity vidí v mindfulness věda?

Studií, které ilustrují benefity mindfulness, je mnoho. Asi nejznámější je výzkum z roku 2003, který ukazuje na to, že účastníci jsou po osmitýdenním tréninku mindfulness šťastnější, méně vystresovaní, a dokonce odolnější vůči chřipce.

Další ze studií poukazuje na skutečnost, že primitivní část mozku zvaná amygdala, která je zodpovědná za strach a stres, je po osmitýdenním tréninku všímavosti menší. V mozku naopak dochází ke zvětšování prefrontální kůry, která je spojená s mozkovými funkcemi, jako je uvědomování, koncentrace a rozhodování. Spojení mezi amygdalou a zbytkem mozku slábne, zatímco spojení mezi oblastmi odpovědnými za pozornost a koncentraci sílí, což se pozitivně promítá i do vnímání stresu.

Neméně zajímavá je i studie Oxfordské univerzity z roku 2015, která ukazuje na to, že program mindfulness má stejnou účinnost jako antidepresiva pro prevenci recidivy u deprese.

Bloudící mysl a mindfulness

Praktikování mindfulness je také skvělým pomocníkem proti opakujícím se myšlenkám, bloudění myslí a fungování na takzvaného „autopilota“, kdy jednáme zcela automaticky, naučeně a bez soustředění se na danou věc. (Kolikrát se vám stalo, že sáhnete po telefonu a začnete scrollovat bez toho, aniž byste věděli, co vlastně děláte?)

Zajímavý výzkum na toto téma mají na svědomí harvardští psychologové Killingsworth a Gilbert. U 2250 subjektů sledovali spojení myšlenek, pocitů a činností a jejich vliv na štěstí. Překvapivý výsledek prokázal, že lidé tráví 46,9 % času přemýšlením o něčem jiném, než právě dělají! Skoro polovinu dne většina z nás přemýšlí nad věcmi, které se kolem nás nedějí, nad událostmi, které se staly v minulosti, mohly by se stát v budoucnosti anebo se nikdy nestanou, a právě to nás činí nešťastnými. Tento výzkum prokázal, že na tom, jak jsme spokojení, nehraje roli ani tak to, co právě děláme, ale spíš to, jak se u toho soustředíme a jsme vnímaví.

Život s mindfulness

Mindfulness má prokazatelné benefity na psychické i fyzické zdraví. Většina lidí, kteří všímavost praktikují, považuje mindfulness za něco, co jim opravdu pozitivně ovlivňuje život, přivádí je k sobě a k tomu, co je skutečně důležité. Ani u mě tomu není jinak a mindfulness má již několik let pevné místo v mém každodenním životě. Techniky všímavosti používám i při osobních konzultacích s klientkami nebo při doprovázených poutích. V září pak chystám osmitýdenní program mindfulness ve vztazích pro ty, kteří by si chtěli přinést větší všímavost do svého života i vztahů.